Translate

neděle 23. března 2014

Závislost a práva zvířat


Na začátku března se na stránkách prestižního časopisu Nature objevil zajímavý „střet zájmů“. Alison Abbott zveřejnil článek o tom, jak bojovníci za práva zvířat ztěžují výzkumníkům život tím, že protestují proti experimentům na zvířatech. Aktivisty vykresluje jako násilníky, kteří jsou schopni všeho. Mimo jiné také zmiňuje nedávný – podle něj nešťastný – průlom v Itálii, kdy na základě protestů byl uvalen zákaz experimentů na zvířatech při výzkumech závislostí.

Cituji:
„By 2012, some populist politicians had adopted the animal-rights cause and used it to influence the Italian implementation of the EU directive. The proposed law went beyond the directive, calling for a ban on xenotransplantation and the use of animals in addiction research.“

Editorial stejného čísla časopisu Nature začíná větou: „Drogová závislost je nemoc“ a vypočítává argumenty, proč je nezbytné, aby byla ve výzkumech závislostí možnost pokusů na zvířatech zachována.

V následujícím čísle se objevily v rubrice Dopisy hned dva komentáře zásadně nesouhlasící s tvrzením a argumentací ohledně závislosti jako nemoci. Michael Cunningham přirovnává takový přístup k tvrzení, že za dopravní nehody mohou výhradně auta. Derek Heim z Edg Hill University ve Velké Británii píše o zúženém jednodimenzionálním pohledu. Jeho dopis podepsalo 94 signatářů – významných výzkumníků z oboru závislostí.

Cituji:

„Irrespective of the animal-rights issues you discuss, we disagree with your one-dimensional view that addiction is a disease, and with your claim that this view is not particularly controversial among scientists (Nature 506, 5; 2014). Neuroscience has been widely documented as just one of many important influences in drug addiction.

Substance abuse cannot be divorced from its social, psychological, cultural, political, legal and environmental contexts: it is not simply a consequence of brain malfunction. Such a myopic perspective undermines the enormous impact people’s circumstances and choices have on addictive behaviour. It trivializes the thoughts, emotions and behaviours of current and former addicts. It also belittles the significant effect that public-health campaigns and legislation exert on curbing substance abuse.

Addiction is too complex to be fought on a medical-research front alone. A variety of approaches based on diverse levels of analysis is required.“

 


 

 

pátek 14. března 2014

Krysí park ožívá!







Známý experiment kanadského psychologa Bruce Alexandra přezdívaný "Rat Park" (krysí park - psal jsem o něm zde http://psychologie.cz/kultura-zavislosti/) dostal hezkou komiksovou podobu: http://www.stuartmcmillen.com/comics_en/rat-park/#page-38.


Kromě toho jsem narazil na zajímavý výzkum v časopise Neuropsychopharmacology (http://www.nature.com/npp/journal/v37/n7/full/npp20122a.html), který je zajímavým doplněním ke krysímu parku. V první části došel k podobným závěrům: myši, které žili v bohatém prostředí, neměli výrazné preference užívat dál kokain, když jim byl jednou aplikován. Oproti tomu myši, které žili v izolaci, výrazně inklinovali k dalšímu užívání kokainu.

Ve druhé části ale výzkumníci obě prostředí kombinovali a zjistili, že pokud je myš přestěhována z bohatého prostředí do izolace, preference pro kokain roste ještě výrazněji než u myší, které žijí v izolaci od narození. A u těch myší, kde to bylo naopak, tedy které byly přestěhovány z izolace do parku, byla preference zpočátku stejná jako v izolaci, ale po 30 dnech už byla jen velmi malá.

Je skvělé, že výsledky krysího parku jsou stále potvrzovány, jenom škoda, že v tomto článku nebyly výzkumy Bruce Alexandra vůbec zmíněny.

(Foto: © | Dreamstime Stock Photos)