Je přirovnání závislosti k nemoci opravdu přiléhavé? Myslím, že ne tak zcela... Oproti "hmatatelným" nemocem nemůžeme závislost vidět, těžko se pátrá po jejích příčinách, je skoro nemožné stanovit prognózu a navíc se lidé označení jako závislí za nemocné vůbec nepovažují.
Co takhle uvažovat o závislosti jako o lásce? Vždyť i latinský základ anglického slova addiction tomu odpovídá. Addicere znamená být silně připoután k někomu nebo k něčemu. Zkusme si jen projít různé formy, kterých může láska k druhému člověku nabývat. Jak může začínat, jak může končit, jakou intenzitu může nabrat. Je jich nekonečně mnoho, tak jako podob závislosti. Není láska o trochu přiléhavější metaforou než nemoc?
