Sociální versus biologické teorie: cesta ke sblížení?

Vypadalo to jako nesmiřitelný souboj. Biologické, neurobiologické a neurochemické teorie závislost představovaly primárně jako nemoc mozku, která sice má nějaké psychologické a sociální aspekty, ale podstata leží ve studiu nervového systému a ve vzduchu byla stále možnost, že se podaří vynalézt lékařský preparát proti závislosti.
Sociální teorie se snažily smést biologické argumenty ze stolu tím, že poukazovaly na symbolický význam užívání drog a jiných forem chování, které jsou zakořeněny v subkulturách, v širší kultuře a jsou přímo propojeny se společenskou soudržností resp. fragmentovaností a anomií.
Sociolog Darin Weinberg se ve své knize "Of Others Inside" snaží o změnu této dichotomie, aniž by však přinášel nějakou zbrusu novou teorii snažící se o "konečné vysvětlení". Upozorňuje na limity jak biologických (slepota k sociálnímu a kulturnímu utváření významů závislosti), tak sociálních (nevšímavost k tělesným, tedy ne-humánním činitelům) teorií a nabízí určitou cestu ven.
Ve svém etnografickém výzkumu prováděném ve dvou amerických zařízeních pro osoby s tzv. duální diagnózou ukazuje, jaké významy a jaká důležitost je připisována "duševním nemocem" a závislostem" v rámci každodenních interakcí personálu a klientů, kteří se zároveň potýkají s bezdomovectvím. Přichází s premisou, že je zapotřebí pracovat s duševními nemocemi a závislostmi jako s reálnými a samostatnými entitami, nicméně neodpojovat je od lokálních kontextů, ve kterých je tato jejich reálnost a samostatnost konstruována. Slovy Weinberga:

„...extrémní materiální a emocionální strádání bezdomovectví poměrně závažným způsobem zesiluje tendence, které někdy máme, k nalézání toho druhého, „ne-nás“ a „ne-mě“ v našich velmi osobních jednáních a zkušenostech..."

"...práci na zotavování z šílenství nebo závislosti můžeme vnímat jako současně kolektivní a osobní projekt umocňování self (sociální bytosti) – jako jeden z mnoha soubojů za vykoupení ze společně psychických a sociálních prostorů jinakosti, se kterými se neumíme nebo nechceme identifikovat."

"Neměli bychom tak pouze odporovat medikalizaci chudoby a marginalizaci, jako spíše usilovat o spravedlivější, rozumnější a soucitnější použití medicínských nástrojů, které nám historie odkázala.“

Kritika neurovědeckého vysvětlení závislosti z pera neurovědce

Těším se, až si přečtu knihu "High price" od C. Harta. Podle tohoto článku to vypadá, že autor je dalším, kdo zpochybňuje mýtus o démonických drogách, které dokážou svými chemickými vlastnostmi zotročit člověka stejně tak jako krysy či potkany v klecích.

 

Ve svých četných experimentech Hart dokládá tvrzení, že až devadesát procent uživatelů nelegálních drog se nestane závislými. V tomto případě je to přesvědčivé nejen tím, že je neurovědec, ale také tím, že na vlastní kůži zažil, jaké je to vyrůstat v ghettu. Právě v sociálních podmínkách, nikoliv v mozku, spatřuje Hart kořeny temných stránek závislosti.

 

Cituji z recenze listu The Guardian: "Vyprávěním vlastního životního příběhu nám Hart nabízí fascinující vhled do kulturních norem své komunity, ve které vyrůstal na ulici, a do rasismu, jemuž čelil celý život. Nyní se jako významný vědec ohlíží s novým porozuměním zpět na své dětství, využívá své vědecké znalosti k tomu, aby přehodnotil cestu, která jej vedla k akademické kariéře, díky níž se vyhnul začarovanému kruhu drog, závislosti a vězení, ve kterém uvízla řada členů jeho rodiny a známých."

 

 

Co je nového v oboru závislostí v USA?

Od letošního září je v Brně na +Masarykova univerzita americká profesorka Straussner z univerzity v New Yorku. Přednáší o závislostech, zejména v kontextu sociální práce a práce s rodinou. Byla by škoda nedozvědět se od ní, co se děje v našem oboru za oceánem, a tak jsme společně s Magdou Frišaufovou, která je v brně její pravou rukou, uspořádali seminář pro odborníky - u nás, v Terapii Údolní. Shodou okolností se semináře mohl zúčastnit i její manžel - prof. Shlomo Einstein, editor známého časopisu Substance Use & Misuse.

A co tedy je v USA nového? Profesorka Straussner zmínila šest okruhů, o kterých se aktuálně mluví:
1) Změny v diagnostice - v souvislosti s novým diagnostickým manuálem DSM V
2) Harm Reduction - nárůst výměnných programů, zatím však žádné aplikační místnosti
3) Substituční terapie - např. výzkum očkování proti dosahování "rauše" při užívání stimulancií
4) Legalizace resp. dekriminalizace marihuany
5) Zaměření na výzkum mozku a na neurobiologii
6) Přikládání většího významu "duálním poruchám" včetně traumatu a PTSD

Pokud jde o léčbu, zmínila několik aktuálně populárních směrů:
1) Práce se stádii změny
2) Motivační rozhovory
3) Přístupy zaměřené na řešení
4) Dvanácti-krokové programy a svépomocné programy
5) KBT
6) Terapie věnující se traumatu
7) Komplementární a alternativní přístupy (jóga, meditace, akupunktura)

Pokud byste chtěli mít k dispozici celou její přednášku, napište mi na nepustil@narativ.cz.